© Státní opera Praha, Luděk Novák
Inscenátoři
Dirigent: H. M. Förster
Režie: J. Nekvasil
Výtvarník scény: D. Dvořák
Kostýmy: J. Jelínek
Sbormistr: T. Karlovič, A. Melichar
II. dirigent: T. Brauner
Dulcinée: G. Ibragimova, A. Kalivodová
Don Quichotte: R. Amoretti, I. Tomašev
Sancho: N. Colín, J. Kettner
Pedro: H. Jonášová, V. Likérová
Garcias: A. Miro, J. Zsigová
Rodriguez: J. Moravec, M. Šrejma
Juan: J. Hruška, J. Ondráček
Šéf banditů: M. Sochor
Hrdinkami oper i oratorií Julese Masseneta byly převážně ženy, jak už napovídají samy názvy jeho děl: Thais, Hérodias, Navařanka, Sapfo, Ariane, Thérese, Grisélidis, Popelka, Kleopatra, Manon či Máří Magdaléna (ve stejnojmenném oratoriu). Hrdinou poslední Massenetovy opery se však přece jen stal muž. Byl jím Don Quichotte, opera nesla podtitul „heroická komedie“. Předlohou Massenetova libretisty Henriho Caina byla francouzská dramatizace Cervantesovy předlohy z pera Massenetova současníka Jacquese Le Lorrain Rytíř dlouhé postavy (Le Chevalier de la longue figure). Roli Don Quichotta napsal autor přímo na tělo legendárnímu ruskému basistovi Fjodoru Šaljapinovi. Ten v ní exceloval při premiéře 19. 2. 1910 v Monte Carlu a bezesporu to byl on, kdo se zasloužil o rozšíření a obecné známosti této opery. Hostoval v ní i v Národním divadle v Praze, 1. 6. 1934. V budově Státní opery Praha byl Don Quichotte uveden jednou, v letech 1965–1967 v tehdejším Smetanově divadle, a sice v nastudování dirigenta Alberta Rosena, v režii Luďka Mandause s Eduardem Hakenem a Jaroslavem Horáčkem v titulní roli a Karlem Bermanem a Daliborem Jedličkou v roli Sancha Panzy.
Délka představení: 2 hodiny 20 minut s 1 přestávkou
Představení je nastudováno ve francouzštině s českými a anglickými titulky.
Více informací Státní Opera Praha
© Státní opera Praha, Luděk Novák