Hry o Marii - Bohuslav Martinů

Národní divadlo

Premiéra: 29.října 2009

Hudební nastudování: Jiří Bělohlávek
Dirigent: Jiří Bělohlávek / David Švec
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Pavel Svoboda
Kostýmy: Alexandra Grusková
Sbormistr: Pavel Vaněk / Lukáš Vasilek
Choreografie: Jan Kodet
Dramaturgie: Ondřej Hučín
Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála
Účinkují:

Panny moudré a panny pošetilé

Archanděl Gabriel: Stanislava Jirků / Jana Levicová
Panna pošetilá: Markéta Cukrová / Jana Levicová
Ženich: Dana Burešová / Pavla Vykopalová, Stanislava Jirků / Jana Levicová, Jaroslav Březina / Richard Samek, Aleš Hendrych / Ivan Kusnjer
Obchodník s oleji: Jiří Hájek / Jiří Kubík
Obchodník s oleji: David Nykl / František Zahradníček
Vůdce hry: Jakub Gottwald

Mariken z Nimégue

Mariken: Maria Haan / Alžběta Poláčková
Ďábel: Martin Bárta / Svatopluk Sem
Děvče: Markéta Cukrová / Jana Levicová
Piják: Jiří Kubík / František Zahradníček
Bůh: Jiří Hájek / David Nykl
Matka Boží: Kateřina Jalovcová / Stanislava Jirků
Maškaron: Jaroslav Březina / Richard Samek
Principál: Jakub Gottwald

Narození Páně

Maria: Maria Haan / Alžběta Poláčková
Kovář: Aleš Hendrych / Ivan Kusnjer
Kovářova dcera: Stanislava Jirků / Jana Levicová
Šenkýř: Jiří Hájek / Jiří Kubík
Děvče: Stanislava Jirků / Jana Levicová
Vůdce hry: Jakub Gottwald

Sestra Paskalina

Sestra Paskalina: Dana Burešová / Pavla Vykopalová
Sestra Marta: Stanislava Jirků / Jana Levicová
Soprán: Maria Haan / Alžběta Poláčková
Alt: Markéta Cukrová / Jana Levicová
Tenor: Jaroslav Březina / Richard Samek
Bas: David Nykl / František Zahradníček
Vůdce hry: Jakub Gottwald

Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla, Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor

Originální hudebnědramatické dílo složené ze čtyř samostatných a kontrastních částí vytvořil Bohuslav Martinů v letech 1933-34. Jeho ústředním tématem, inspirovaným středověkými mirákly a legendami, je dobrotivost a soucitnost Kristovy matky Marie, v širším smyslu (a především) pak ženství - moudré, pošetilé, hříšné, marnivé, láskyplné, obětující se, velkorysé... V duchu meziválečné avantgardy Martinů rozvolňuje operní konvence a velmi svobodně nakládá se širokou škálou výrazových prostředků - od sólového zpěvu, přes postavy tvořené skupinou zpěváků, tanec, mluvené slovo, stylizaci lidového divadla a poezie až k principům epického divadla. Nejnovější inscenace tohoto díla v Národním divadle je věnována 50. výročí úmrtí Bohuslava Martinů.