© Národní divadlo, Viktor Kronbauer
Režie: Jan Antonín Pitínský
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Jana Preková
Hudba: Vladimír Franz
Dramaturgie: Daria Ullrichová
Pohybová spolupráce: Adéla Stodolová
Král: Igor Bareš
Jindřich: Filip Kaňkovský
Marie: Pavla Beretová
Cihlář: Alois Švehlík
Smrťák: Vladislav Beneš
Věra: Kateřina Holánová
Paní Pražka: Iva Janžurová
Rafael: Radúz Mácha
Petr: Petr Motloch
Předseda: Milan Stehlík
Tajemník: Jan Bidlas
Anežka: Jaromíra Mílová
Husar: Filip Rajmont
"T": Dušan Kočí
"G": Petr Kozák
Žofi: Kristýna Šimůnková
Maškary: Matěj Anděl / Aleš Bílík / Jordan Haj Hossein / Karel Heřmánek / Martin Hýča / Eva Josefíková / Nikol Kouklová / Lucie Kryzová / Matěj Nechvátal / Marie Poulová / Kristina Sitková / Josef Vaverka
Hra Josefa Topola Konec masopustu je jedním z nejlepších básnických dramat dvacátého století. Příběh lásky na pozadí drsné reality kolektivizace, která ničí nejen tradice, ale i mravní řád. Masopustní rej masek stahuje ty, kdo ještě mají duši, do svého víru. Vesnice zdánlivě idylická, plná temných vášní… Ten nejčistší musí být obětován. Josef Topol napsal hru ve svých pouhých 27 letech, premiéru měla na scéně Národního divadla v roce 1964. Po půli století je právem pokládána za českou klasiku a stala se vrcholem nejpůsobivější, ryze české linie dramatu, ve které se obraz vesnice v rozměru tragickém i groteskním stává obrazem kořenů našeho bytí.
© Národní divadlo, Viktor Kronbauer
© Národní divadlo, Viktor Kronbauer