Dirigent: H. Griffiths
Režie: M. A. Merelli
Výtvarník scény: M. A. Merelli
Kostýmy: D. Niefind
Sbormistr: T. Karlovič, A. Melichar
Straussova nejpopulárnější opera Růžový kavalír (i když vhodnější český překlad by byl Kavalír s růží) fascinuje publikum od své premiéry 26. 1. 1911 v Drážďanech. Ta způsobila takovou senzaci, že železnice musely rozšířit vlaková spojení, aby se do Drážďan dostalo množství zájemců z celé Evropy. Po krvavých tragédiích Salome a Elektra se Strauss rozhodl napsat komedii, která bude moderní verzí Figarovy svatby; sám Růžového kavalíra nazval „mozartovskou“ operou. O text požádal svého nejlepšího libretistu Hugo von Hofmannsthala; oba jsou považováni za nejslavnější tvůrčí dvojici po Mozartovi s Lorenzem da Ponte. Opera nabízí komický příběh plný záměn, do kterého jsou zapleteny čtyři hlavní postavy: Maršálka, její mladý milenec Oktavián, baron Ochs a jeho potenciální snoubenka Sofie. Četné valčíkové melodie tvoří kontrast k tereziánské Vídni, v níž se děj odehrává; „rokoková atmosféra“ působí vědomě anachronicky. Skrze Maršálku, ohlížející se za svým mládím, probleskuje i hluboká melancholie, signalizující konec jedné epochy, a to nejen v našem operním příběhu. Richard Strauss patřil ke kmenovým autorům Nového německého divadla (dnes Státní opera Praha), kde byl Růžový kavalír inscenován šestkrát (poprvé 7. 6. 1914), z toho třikrát v nastudování Alexandra Zemlinského. Strauss sám zde tuto operu dirigoval 18. 6. 1922. V další éře naší divadelní budovy, ve Smetanově divadle, byl Růžový kavalír uveden jednou v nastudování Rudolfa Vašaty a v režii Karla Jerneka; od 31. 1. 1964 do 19. 3. 1968 se uskutečnilo 53 repríz.
Více informací Státní Opera Praha